399,00 Kč 149,00 Kč | vložit do košíku |
Za svobodu ostatních držel ukrajinský režisér Oleh Sencov hladovku 145 dní, ve vězení tajně sepsal deník
Filmový režisér Oleh Sencov je jedním z odpůrců okupace Krymu, proti kterým Rusko tvrdě zakročilo. Ve vykonstruovaném procesu ho obvinili z terorismu, sebrali mu ukrajinský pas, mučením ho nutili k doznání a nakonec ho poslali na 20 let do ruského vězení. Sencov se ve vězení rozhodl držet hladovku, která trvala 145 dnů a během níž si tajně psal deník. Požadoval propuštění všech ukrajinských politických vězňů kromě sebe a jeho hladovka zburcovala svět. Na svobodu se dostal v rámci výměny ruských a ukrajinských zajatců a deník se mu podařilo propašovat ven.
(Přečtěte si ukázku z knihy. A ještě jednu.)
Přeložil Libor Dvořák.
O autorovi:
Oleh Sencov (1976) je ukrajinský filmový scenárista a režisér ruské národnosti narozený na Krymu a také občanský aktivista, který se stal odpůrcem připojení ukrajinského Krymu k Rusku. Na základě vykonstruovaných obvinění byl odsouzen na 20 let vězení. Propuštěn byl v rámci výměny vězňů na podzim roku 2019. V roce 2018 získal Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. Je autorem několika knih, krátkometrážních filmů a celovečerního filmu Hráč.
„Tato kniha nevznikla v pokoji s ústředním topením, kdy invenci podněcuje lahvinka vína a chyby za autora opravuje počítačový korektor. Napsal ji člověk, který měl hlad a asi i strach. Bylo mu úzko a myslel si, že brzy umře. Nechtělo se mu, ale nemohl jinak. Jinou možnost vzdorovat ruské agresi neměl.
Oleh Sencov, ukrajinský novinář, spisovatel a filmař by zřejmě zůstal české veřejnosti neznámý, kdyby v roce 2014 Rusko vojensky neobsadilo jeho rodný Krym. Bývá zvykem, že v kritických chvílích se obnaží charaktery až na samou dřeň. Sencov za to zaplatil svobodou i zdravím. Ruský soud ho poslal na 20 let do lágru, protože je prý diverzant a terorista. Přitom se jen bránil. Vzdoroval a nemlčel, jako řada jiných.
Jak je možné dát za ostnatým drátem najevo, že si tohle nenecháte líbit? Že se na vás i na druhých děje strašná nespravedlnost a že chcete, aby to věděl celý svět? Přestanete jíst. Sencov to udělal a vydržel neuvěřitelných 145 dní.
Svůj deník si Sencov začal tajně psát třetí den poté, co začal v lágru držet hladovku. Každý den prohledávali jeho celu, zápisky ale nikdy nenašli. Nakonec je dokázal propašovat ven. Vznikla z nich kniha nesmírně cenná nejen jako literární počin, který si přečtete a založíte do knihovny, ale jako očité svědectví. Je to velké vítězství nad ruskou vězeňskou mašinerií, říká dnes Sencov. I díky tomu si teď můžeme přečíst příběh člověka, který se vzepřel systému.“
Petra Procházková, novinářka