Tahle kniha vám možná zachrání život. Jak déle a lépe žít díky vědě
Graham LawtonVšichni chceme být zdravější, silnější a dožít se co nejvyššího věku, ale které metody opravdu fungují?
Čtení plné slz – od smíchu, vřelého obdivu i lehkého studu
Nějaký stereotyp spojený s Afrikou si nejspíš vybaví každý. Často je vnímána jako vyprahlá krajina posetá domorodými vesničkami a rozlehlými safari parky, jejíž obyvatele bez ustání sužují hlad, chudoba a občanské války.
V knize Afrika přece není stát Dipo Faloyin s humorem a nadhledem nabízí tolik potřebný reálný pohled na často opomíjený region. Krok za krokem zkoumá koloniální dědictví jednotlivých zemí a předkládá čtenářům širokou škálu aktuálních témat: od mnoha tváří velkoměstského života v Lagosu a neutuchajícího západoafrického soupeření o nejlepší rýži jollof přes příběh demokracie v sedmi různých diktaturách až po nebezpečí, jež představují stereotypy v populární kultuře.
Střídavě z velmi osobního i čistě politického hlediska vypráví skutečný příběh kontinentu a oslavuje jeho nezaměnitelnou energii i podstatu pestrých kultur a komunit. Takto věrným a poutavým způsobem dosud Afriku západnímu světu pravděpodobně nikdo nepopsal.
O autorovi:
Dipo Faloyin působí jako redaktor magazínu VICE, kde se zaměřuje především na témata spojená s kulturou, rasou a identitou napříč Evropou, Blízkým východem a Afrikou. Jeho články publikoval také Guardian, Esquire, Newsweek, Dazed, i-D, Refinery 29, Prospect a další. Narodil se v Chicagu, vyrostl v Lagosu a momentálně žije v Londýně.
Recenze na webu iLiteratura.cz.
Recenze na webu Revueprostor.cz.
Při čtení této knihy si člověk uvědomí, jak katastrofálně omezená a roztříštěná je jeho znalost historie a současnosti afrického kontinentu. Ve školách se dozvídáme jen naprosté minimum a populární kultura v nás stále dokola utvrzuje hluboce zakořeněné stereotypy. Nad jednotlivými kapitolami o historii, současnosti, problémech a radostech Afriky nám však nejednou dojde, o co všechno přicházíme – jak obrovskou rozmanitost kontinent skrývá a že tam ani zdaleka nejsou jen lvi. Dipo Faloyin o své domovině mluví nejen láskyplně a s nelíčeným obdivem, ale také s notnou dávkou humoru a sarkasmu, namířeného jak dovnitř, tak ven, vůči nám. Knihu Afrika přece není stát budete od začátku do konce číst se slzami na krajíčku – se slzami smíchu, vřelého obdivu i lehkého studu za svou dosavadní ignoranci. Takové slzy jsou ale zároveň skvělý první krok k nápravě.
Neuměl bych si vybavit skoro nic z dávných vlastních textů. Léta mě však neopouštěla kratičká pasáž, kterou jsem nenapsal a u níž bych nebyl ani schopen říci, kde přesně vyšla, ale pamatoval jsem si dvě věci. Pocit setkání ... (více)
Tváře normalizace se podle mého velmi úspěšně pokusily ukázat, že Československo sedmdesátých a osmdesátých let nebylo sice podrobeno krvavému komunistickému teroru let padesátých, ale občané, kteří dostatečně neprojevovali ... (více)
Od konce druhé světové války jsme v Evropě žili sedmdesát šest let v míru. Další rok však už nepřidáme. Dvacátého čtvrtého února dal Vladimir Putin svým jednotkám příkaz ke vpádu na Ukrajinu. Ruští vojáci začali ničit, vraždit, ... (více)
Napište nám na info@denikn.cz, nebo zavolejte +420 770 174 295 (pondělí až pátek, od 9 do 16 hodin)